Jedná se především o nepravidelný jídelní režim, vynechávání jídel, nevhodný pitný režim se zastoupením sladkých nápojů, nízký příjem ovoce, zeleniny, mléčných výrobků a s tím související nedostatečný příjem vitaminu C, vlákniny a vápníku.
Dospívající zároveň mají často sklony držet různé diety nebo se alternativně stravovat. Alternativní způsoby stravování - např. vegetariánství, veganství nebo makrobiotika - jsou pro děti a dospívající zcela nevhodné a přinášejí řadu rizik, mezi něž patří nedostatečný příjem kvalitních bílkovin, železa, jódu, nebo třeba příliš velký objem stravy a vysoký příjem vlákniny, která snižuje vstřebávání vápníku a železa.
Značným problémem dětské populace je nárůst nadváhy a obezity. Její nebezpečí spočívá především v jejím přetrvání do dospělosti a ve vazbě na zdravotní komplikace, kterými jsou např. diabetes mellitus (cukrovka 2. typu, hypertenze (vysoký krevní tlak) nebo ortopedické a psychologické problémy.
Desatero „zdravého žáčka“
1. Snažme se, aby děti měly pestrý jídelníček.
2. Dbejme na dostatečný příjem ovoce a zeleniny (celkem alespoň 5 porcí, z toho 3 porce zeleniny a 2 porce ovoce)
3. Dbejme, aby strava dětí byla bohatá na obilniny a výrobky z nich.
4. Ve stravě sledujme množství tuku, omezte příjem uzenin a tučného masa.
5. Ve výživě dětí má být dostatek mléka a mléčných výrobků, ve výběru upřednostňujte polotučné mléčné výrobky, sýry do 30 % tuku v sušině, přírodní sýry.
6. Opatrně se solí; hotové pokrmy nedosolujte, nedávejte dětem slané pochutiny a instantní potraviny.
7. Zajistěme střídmost v konzumaci cukru, sladkostí a slazených nápojů.
8. Dbejme na dostatečný pitný režim (alespoň 1,5 l/den)
9. Nenechejme děti přejídat ani hladovět, často se zamýšlejme nad jejich růstem, tělesnou výškou a hmotností.
10. Učme děti zdravému způsobu života svým vlastním příkladem.
Zdroj:
http://www.chytrazena.cz/
