"Atrakce" v obýváku? Pěstujte fíky a citrusy

Nabídka substrátů, hnojiv i nádob pro kbelíkové rostliny je u nás daleko větší než před dvaceti lety. A přesto právě tehdy v Česku vrcholil boom pěstování citrusů.

Mnozí lidé, když nemohli v minulosti vycestovat do tropických a subtropických oblastí, si kousek exotické přírody pořídli alespoň domů.

I dnešní pěstitelé citroníků, mandarinek, granátových jablek či fíkovníků se rostlinám z tropů a zejména ze subtropů nevěnují kvůli sklizni několika uzrálých plodů, ale z touhy mít na terase, balkoně i zahradě něco neobvyklého.

„Kvetoucí citroník s nasazujícími plody je v každém případě velkým lákadlem. Každá návštěva, která k nám přijde, většinou obdivuje právě tyto rostliny, protože jsou pro ně mnohem zajímavější než nějaký kaktus anebo sukulent, kterých doma máme daleko více než citrusů,“ přiznává Libor Kunte, ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské Antonína Emanuela Komerse, která sídlí v Děčíně-Libverdě a pyšní se sto šedesát let starou tradicí.

Kbelíkovky milují letnění

Rostliny ze subtropického pásma se u nás nejčastěji pěstují v nádobách – proto se jim odborně skutečně říká kbelíkové.

„Dnes už existuje například řada klonů fíkovníků, které snášejí i přezimování v našich klimatických podmínkách. Alespoň v těch teplejších. Také klasické kiwi se u nás dá v těch nejteplejších oblastech pěstovat venku, v zimě se samozřejmě nakrývá chvojím, listím a pak i jutovou tkaninou,“ upřesňuje Libor Kunte.

Do pokusů pěstovat exotické ovoce výhradně venku se u nás ale pouštějí jen ti nejvášnivější zahradníci. Zbytek dává přednost rostlinám v nádobě – třeba na kiwi ale přitom musejí rezignovat, protože to je liána a vyžaduje, jako vinná réva, pro svůj růst oporu.

Vrátíme-li se k rostlinám kbelíkovým, tak ty milují, jak zahradníci říkají, letnění. Pro exotické ovoce je to totiž ten nejlepší způsob pěstování. Léto tráví na zahradách – zejména na jejich slunných a teplých místech, na zimu je nezbytné přestěhovat je do zimních zahrad či do zasklených teras.

„Důležité je rozlišovat subtropické a tropické ovoce. Některé tropické druhy – například papája anebo karambola – vyžadují i v létě fóliový anebo skleníkový kryt, protože jim nedělá dobře noční pokles teplot,“ doplňuje Libor Kunte.

Kůra, která je zdravá

Nejpopulárnějšími kbelíkovými rostlinami zůstávají citrusy, a to citroníky a mandarinky, často se ale u nás pěstují v nádobách i granátová jablka. Co se nejrozšířenějších citrusů týče, tak ty by měly přezimovat v prostorách, kde se teplota pohybuje mezi deseti až patnácti stupni Celsia.

V zimě se prakticky nepřihnojují, v létě je ale nezbytné dodávat jim vícesložková hnojiva. A to především ta, která obsahují ve vodě rozpustné složky železa. Citrusy jsou totiž náchylné k chorobám, které způsobuje nedostatek určitého prvku a o železo se v tomto případě jedná nejvíce.

Když ředitelově rodině dojdou citrony, jde jeden utrhnout do zimní zahrady. Doma vypěstovaný citron se chutí prý příliš neliší od toho zakoupeného, jeho výhoda však spočívá v tom, že lze bez obav použít i jeho kůru. Není totiž ošetřena žádnými nepříjemnými chemickými látkami. Ale stojí to namáhavou práci.

„Bohužel, všechny tyto rostliny trpí velmi nepříjemnými škůdci. A někdy se stává, že výměšky těchto škůdců dokáží právě slupku plodu ošklivě zaneřádit,“ přiznává Libor Kunte. Pěstiteli proto nezbývá, pokud se tito nezvaní hosté objeví, namočit kousek vatičky do lihu s kapkou jaru, a stírat a stírat.

celý článek naleznete zde...

Autor: DENÍK/Marek Gerhard

Zdroj: www.denik.cz