Aplikace celulózové izolace při zateplování střešních konstrukcí

Zateplování střešních konstrukcí foukanou tepelnou izolací Climatizer plus je velmi efektivní a cenově příznivou alternativou mezi standardními způsoby zateplení. Nepochybně největší popularitu má použití ve střechách s nepochozí podlahou a v konstrukcích ze sbíjených nebo styčníkových vazníků. Zateplení ve všech detailech a rychlost provádění jsou bezkonkurenční.
ateplování střešních konstrukcí foukanou tepelnou izolací Climatizer plus je velmi efektivní a cenově příznivou alternativou mezi standardními způsoby zateplení. Nepochybně největší popularitu má použití ve střechách s nepochozí podlahou a v konstrukcích ze sbíjených nebo styčníkových vazníků. Zateplení ve všech detailech a rychlost provádění jsou bezkonkurenční.
 

Při provádění této aplikace jsou však i určitá úskalí,zejména při dodatečné aplikaci do starších střech, na která je třeba upozornit a eliminovat jejich vliv. Jednou z hlavních otázek, která obvykle napadne odborníka i poučeného laika je otázka parotěsné zábrany, která v takto provedené konstrukci obvykle chybí. Z tohoto hlediska je třeba si uvědomit nejprve tu skutečnost, že Climatizer plus je přírodní materiál na stejné bázi jako veškeré dřevěné prvky této konstrukce. Je schopen velmi dobře odvádět vlhkost , která by se v něm náhodně vyskytla, ale především má velmi nízký difuzní odpor. Jeho použitím tudíž nedojde k uzavírání par uvnitř konstrukce, ale k jejich volnému průchodu. Výpočtem dojdeme k závěru , že ve skutečnosti většina skladeb vychází bez kondenzace nebo s jejím minimálním výskytem, kdy výpar v celkové bilanci několikanásobně převažuje. Je třeba však dobře zvážit celkovou situaci střechy nad zateplovaným stropem. Zcela jinak se z hlediska odvětrání chová stará střecha bez pojistné hydroizolační folie a jinak střecha po rekonstrukci s celoplošně aplikovanou folií nebo asfaltovým šindelem navíc bez správně provedeného větrání.

V takovém případě je třeba nejprve realizovat systém pro větrání celého půdního prostoru například větrací hlavicí,štítovou ventilačkou nebo větracími taškami a pak teprve provádět izolaci.

 

Ještě jednodušším problémem bývá doplnění izolační vrstvy do nepochozích prostor odvětrávaných střech a to jak "rovných" tak i například stanových. Vstup do pláště střechy se buď vytvoří před aplikací a k jeho uzavření se po zaizolování použije například aktivní větrací hlavice nebo odvětrávaný poklop. Vždy zůstává však na projektantovi nebo přímo aplikační firmě posoudit velikost a vhodnost rozmístění odvětrávacích otvorů střechy a zabezpečení jejich dobré průchodnosti. Dlouhá životnost tohoto typu střech totiž spočívá především na spolehlivém odvětrání mezery mezi střešním pláštěm a izolací.

Vedle těchto jednodušších aplikací se stále ve větším měřítku provádějí aplikace velkých tlouštěk do šikmých střech nízkoenergetických a pasivních domů. Není výjimkou, v těchto případech, aplikace tloušťky izolace až 40cm. Objemová hmotnost při tomto použití je v rozmezí od 40 kg/m3 až do 55kg/m3 právě u velkých tloušťek. Vedle kontaktních fólií se pro vymezení izolované tloušťky a jako vrchní pojistná difúzně otevřená vrstva používají různé typy deskových materiálů (zejména dřevovláknité-např.STEICO nebo SMREČINA). Pro takto tvořené konstrukce je velmi vhodná kombinace s parobrzdami z vnitřní strany.

Pro tyto účely firma CIUR a.s. již několik let ve svém sortimentu nabízí vysoce kvalitní výrobky německé firmy PROCLIMA. Tyto výrobky poskytují konstrukcím zároveň vyšší bezpečnost proti trvalému zatížení vlhkostí. Vlhkostní zatížení konstrukcí v rámci tepelně-izolační konstrukce v dřevěné stavbě, např. ve střeše, může mít různé příčiny. Například netěsným pláštěm střechy může vniknout voda. Zde se může jednat o větší množství vlhkosti, při kterém může voda kapat do obytných místností. Menší netěsnosti mohou vést k plíživé tvorbě vlhkosti. To je často provázeno tvorbou plísní na materiálech obsažených v konstrukci. K vlhkostnímu zatížení konstrukce však může dojít i zevnitř:

Předvídatelné vlhkostní zatížení:
  • difúzní procesy
Nepředvídatelné vlhkostní zatížení:
  • konvekce, t.z. proudění vzduchu (netěsnosti ve vzduchotěsnící vrstvě)
  • konstrukčně podmíněné transporty vlhkosti (např. boční difúzí skrz přilehlé zdivo)
  • zvýšená montážní vlhkost použitých materiálů.

Četné možnosti proniknutí vlhkosti do konstrukce ukazují, že v běžné stavební praxi nelze vlhkostní zatížení vyloučit. Když jde o to, stavět bez škod a plísní, je zvýšení potenciálu schnutí mnohem efektivnější a jistější řešení, než se koncentrovat na to, aby do konstrukce bylo zcela zabráněno vniknutí vlhkosti.

Ideální je parobrzda s vysokým difúzním odporem v zimě a nízkým difúzním odporem v létě. Již po léta se tato inteligentní parobrzda s vlhkostně proměnlivou difúzní hodnotou sd osvědčila. Tyto parobrzdy mění svůj difúzní odpor dle okolní relativní vlhkosti vzduchu. V zimním klimatu jsou difúzně nepropustnější a chrání konstrukci před vlhkostí. V letním klimatu jsou difúzně prostupnější a umožňují tím vysychání vlhkosti, která se případně v konstrukci nalézá, směrem ven.

Právě takový komfort poskytuje již od roku 2004 nová parobrzda INTELLO. K této parobrzdě je pak k dispozici celá řada těsnících pásek a profilů pro dokonalé provedení. Více podrobností pak najdete na www.ciur.cz.

Organizace: CIUR a.s.
Firemní článek

Zdroj: www.tzb-info.cz