Čistily a přebrušovaly se parkety, stěny dostaly čistou novou vrstvu samolepicích tapet. Půl roku před velkým třeskem ještě nechali uživatelé vyměnit radiátory a stará okna nahradila nová plastová. Už tehdy projevili schopnost, která se při následné velké proměně vyplatila: „Udělali jsme na okna výběrové řízení, oslovili jsme s konkrétním požadavkem dvanáct firem,“ líčí Zdeněk. Při stejné nabídce byl rozdíl v kalkulacích až patnáct tisíc, nakonec okna měnila firma ze Soběslavi. S tímto postupem nepřekvapí, že zásadní rekonstrukci předcházela návštěva architektonického ateliéru.
Věříme odborníkům
Partneři
předložili ateliéru Design4function své představy: Byt se měl
prosvětlit, prostor otevřít, měla by do něj vstoupit dynamika, barvy.
„Vybrali jsme dobře hned napoprvé,“ vypráví Zdeněk, „když nám MgA.
Vendula Hladíková předložila studii, řekli jsme rovnou: bereme!“ A óda
na odbornou spolupráci pokračuje: „Neumím si představit, jak bychom to
zvládli bez nich. Paní Hladíková a pan Zimandl nabídli řadu funkčních
nápadů, na které bychom nepřišli, hledali vždy další řešení, která by
přinesla úsporu i kýžený efekt, doporučili nám osvědčené firmy a
dodavatele.“ Spolupráce podle mínění majitelů přinesla nejen funkční
moderní bydlení, ale také jim ušetřila desetitisíce. Dlužno dodat, že
nadšena byla i druhá strana, protože s tak velkoryse pojatou
rekonstrukcí se hned tak ateliér nesetkává.
Začíná velký třesk
K obvyklým
povolením a razítkům tentokrát musel přibýt i posudek statika, protože
se sahalo na betonovou nosnou stěnu. Nejprve ale dostaly slovo
sbíječky, a byt byl totálně zdemolován. Zmizely podlahy, odraly se
stěny až na původní beton, zlikvidovalo se uma
kartové
jádro, vytrhala původní elektroinstalace. Následovaly zednické práce,
na místě, kde byla původně kuchyně se vyzdívala nová koupelna,
zazdívaly se naopak některé dveře, které ztrácely funkci. Pak do bytu
nastoupila parta asi devíti chlapů se strojem, který je notně
převyšoval. Velký kotouč pily, který se zakousl do betonu, chladilo
vodou několik hadic, a majitelé se jen modlili, aby nevytopili sousedy.
Nestalo se, betonová stěna byla z obou stran odříznuta, zůstal jen
střed. Pro zajištění statiky se ještě u stropu udělaly překlady.
Začínalo se rýsovat nové prostorové uspořádání.
Následně se
vyrovnávaly podlahy, zalila je nivelační hmota do takové výšky, aby
vznikla jednotná rovná bezprahová plocha. I protipól podlahy – stropy –
se dočkaly, dostaly pěkné sádrokartonové podhledy. Provedl se nový
rozvod plynu a také nová elektroi
nstalace s pojistkami pro všechny důležité spotřebiče, do všech funkčních zón bytu se instalovaly přípojky pro počítač.
Otáčením
dispozice se za zdí, kde dnes stojí audiovizuální souprava, ocitla
ložnice sousedů, investoři se proto po poradě s architekty rozhodli pro
zvukovou izolaci. Před stávajícími betonovými stěnami obývacího
prostoru jsou předsazeny SDK desky, na jedné straně je 7,5 cm silná
vrstva skelné vaty, na té druhé, choulostivé „ložnicové“ je rovnou
izolant dvakrát po 7,5 cm a k tomu ještě vzduchová kapsa. Ukrývají se
tu veškeré rozvody a kabely.
A jak to bylo dál? Na stěny nové
stěrky, na zem nové podlahy. I tady se myslelo na odhlučnění, pod
dřevěnou plovoucí podlahu přišly kročejové filtry. A samozřejmě se
budovala nová koupelna a kuchyně.
Estetické a funkční zároveň
Koupelna
v novém uspořádání dostala větší prostor, vedle pohodlné vany tak
nabízí i komfortní sprchový kout. Její podoba vznikla ve studiu
Styline, které dodalo vše od sanity až po poslední těsnicí gumičku.
Originálně řešené obklady na stěnách (linie tvoří vybroušené drážky) se
kupovaly na kusy, nikoliv na metr čtvereční, a jsou jednou z mála
finančně náročnějších položek.
Kuchyně je novým přirozeným centrem
otevřeného bytu. Designéři tu zajímavě ukrývali: ve středovém sloupku
je schovaný přívod plynu, v částečném podhledu zase odvod par
z digestoře a osvětlení. Zaoblený tvar částečného podhledu je vnímán
esteticky, přitom je plně funkční. Veškeré vybavení kuchyně, až na dva
malé trojúhelníkové stoly a nosiče DVD, je vyrobeno na míru. Pochází
z dílny truhláře Františka Koubleho stejně jako nábytek do koupelny.
Právě on proměnu bytu završoval, čekal na konečné úpravy, aby pak
v klidu mohl nábytek doladit a na místě spasovat tak, aby seděl na
milimetr přesně. Celková stavební rekonstrukce trvala šest týdnů,
truhlář pak si s vybavením hrál ještě asi měsíc.
Už je to uděláno
Proměna
bytu je dokonalá. Naplnila jedno z přání majitelů, aby byt nevypadal
jako panelákový, splnila i všechny další požadavky. Obytný prostor se
prosvětlil, a opticky zvětšil, i když má pořád původních
62
m². Úpravami vznikly dvě hlavní zóny: společenská a intimní. Hlavní
obytný prostor se rozprostírá od jedněch oken k druhým. Obývací pokoj
přechází v kuchyni s jídelnou, a končí pod okny dvěma pracovními místy,
takže se partneři nemusejí dohadovat, kdo zrovna víc potřebuje počítač.
Do společenské části se vchází z prostorné chodby, kde je pro návštěvy
k dispozici WC s umyvadlem, do intimní části bytu se vchází posuvnými
dveřmi, které jsou v těsném sousedství kuchyně. Z ložnice partnerů se
vchází přímo do koupelny.
Chodbu z jedné třetiny vyplňuje objemná
skříň, sahající až ke stropu a hluboká jeden metr, která kromě běžně
ukládaných věcí pojme klidně i dvě kola. Úložné prostory jsou tu řešeny
dobře a nenásilně. Knihovnička u kuchyně má řadu dvířek, za nimiž se
skrývají i kuchyňské potřeby, za těmi velkými je spíž. Další úložné
prostory jsou umístěny nad sedací soupravou, koupelna má svoji černou
skříňku, a ložnice nabízí v čele postelí tolik prostoru, že je, jak
podotýká Zdeněk, dodnes využitý jen částečně.
Barvy, které si
majitelé přáli, jsou voleny odvážně, ale rozhodně ne divoce, i když by
tak někomu kombinace oranžové a červené mohla připadat. Příjemně je
usazuje šedý matný lak, kterým je upraven kuchyňský nábytek, bílé
stěny, šedá dlažba i dřevěná podlaha z exotického dřeva hevey. Do
barevného ladění dobře zapadla původní sedací souprava, která jediná
spolu se skleněným stolkem pamatuje předchozí uspořádání bytu.
Za
zmínku stojí i světelné řešení bytu. Zdeněk si přál hned zpočátku
bodové osvětlení a Design4function pojednal realizaci toho přání velice
čistě. Podhledy, které ozvláštňují celý prostor zároveň skrývají ty
nepěkné „dráty“, které nás ve většině příbytků rozčilují.
To asi bylo drahé!
Možná teď
máte pocit, že na takovou rekonstrukci hned tak každý nemá. Při rozsahu
prací jsou ale celkové náklady 1,2 milionu Kč docela nízké. Stavební
práce jako takové spolkly asi polovinu z této částky. Do pořádku se
dává celý dům. Všude jsou už vyměněné stoupačky, právě v tomto jaru se
dokončuje zateplení budovy. Budou se měnit balkony, opravovat střecha,
pak přijde na řadu úprava společných prostor. Dům se zhodnocuje, byt už
má teď po rekonstrukci mnohem vyšší hodnotu. Taková investice se
neztrácí.
Text: Vladimíra Storchová
Foto: Jaroslav Hejzlar
Zdroj: www.panelplus.cz
celý článek naleznete zde...
