Společnost Schiedel se na trhu etablovala kvalitním komínovým
systémem. Komínový systém je v podstatě také větracím zařízením, pouze
neslouží k dýchání lidem, ale k činnosti spalovacích zdrojů tepla.
Souvislost je tedy zřejmá a myšlenka využít osvědčené stavební
konstrukční prvky systému Schiedel k větrání je tedy logická.
Hybridní větrací systém AERA v praxi využívá i přirozený "komínový
efekt" k podpoře činnosti ventilátoru pro odsávání spotřebovaného
vzduchu z místnosti. Komínový efekt vzniká ve svislé šachtě - „komínu“,
který je stavebně realizován z keramických prvků, a která je ústředním
prvkem vedení vzduchu. Tím se liší od mnohem obvyklejších celokovových
nebo plastových konstrukcí. Na šachtu jsou napojeny krátké vodorovné
přípojky do zvolených místností, ze kterých je odsáván spotřebovaný
vzduch.
Řešení ve stylu Schiedel
„Důvodů, proč jsme se začali vážně zabývat větráním, je několik,“ uvedl Ing Jiří Vrba, vedoucí technického oddělení společnosti Schiedel. "Ty
hlavní vycházejí z dlouhodobé filozofie naší společnosti, tedy
poskytnout materiály a technologie pro zajištění jistoty, nezávislosti
a pohodlí obyvatel. V souvislosti s provozem lokálních spotřebičů, jako
jsou například krbová kamna, jsme si jako jedni z prvních uvědomili,
jaké jsou praktické důsledky těsných obvodových konstrukcí v
novostavbách. Prvním krokem k řešení byl vývoj komínového systému
ABSOLUT, který zabezpečuje nejen odvod spalin, ale i přívod spalovacího
vzduchu přímo do spotřebiče. Logickým druhým krokem byl vývoj větracího
systému."
Systém AERA tvoří jedna svislá šachta pro odvod vzduchu, sestavená ze sendvičových tvárnic z lehkého betonu s integrovanou tepelnou izolací a vnitřní plastovou vložkou, dále prvky pro přívod a odvod vzduchu, větrací řídicí jednotka a nezbytné příslušenství. Systém se montuje současně s hrubou stavbou a tím se liší od konvenčních představ o vzduchotechnice. Kompletace systému prvky pro přívod a odvod vzduchu se provádí až po povrchových úpravách vnitřku místností. Intenzita větrání je řízena vlhkostními čidly, která reagují na provoz v místnostech objektu. Prostřednictvím čidel jsou mechanicky otevírány nebo zavírány vyústky odvádějící spotřebovaný vzduch. Množství přiváděného čerstvého vzduchu se tak mění v závislosti podle počtu přítomných osob a jejich aktivity. Po základním nastavení je práce systému zcela automatická.
|
|
Obr. Prvek pro přívod (vlevo) a odvod (vpravo) vzduchu. Prvek pro
odvod vzduchu může kombinovat i ovládání manuální, optické (pohyb osob)
nebo podle vlhkosti
Vyústky odváděného vzduchu se uplatní v místnostech, ve kterých je vzduch zpravidla silněji zatížen vlhkostí a nepříjemnými odéry. Nejčastěji je přes relativní vlhkost sledována kvalita vzduchu v koupelnách, WC, kuchyních, ložnicích a zabezpečena jeho výměna. Odsáváním vzduchu z výše uvedených místností dojde k příčnému provětrání těchto místností, ale i na ně navazujících a vhodnou konfigurací se zajistí přívod čerstvého vzduchu do všech místností.
Základním předpokladem správné funkce je rozdělení objemového průtoku do jednotlivých místností. Rozlišujeme 3 zóny v bytě:
- Zóna přiváděného vzduchu: bydlení, jídlo, spánek, děti, hosté …
- Zóna odváděného vzduchu: kuchyň, koupelna, WC, komora …
- Spojovací zóna: předsíň, chodba …
Pro průtok vzduchu mezi jednotlivými zónami stačí štěrbiny pod
dveřními křídly výšky 8 až 10 mm, tedy podobné, jaké se používají u
klasického nuceného větrání.
Nejvhodnější umístění ventilační jednotky pro maximální využití
komínového efektu je v podstřešním prostoru, alternativně je však možné
i ve sklepě. Použitý ventilátor je koncipován speciálně pro
vzduchotechnické systémy a pracuje s konstantním tlakem 80, 100 nebo
120 Pa, nezávisle na objemovém průtoku vzduchu. Příkon ventilátoru je v
závislosti na jeho nastavení 13 až 46 W.
Podle konkrétního obsazení domu vznikají různé provozní stavy. Například při využití obytné části rodinného domu během dne regulační prvky přívodu vzduchu v obývacím pokoji společně s prvky pro odvod vzduchu v kuchyni reagují na stoupající relativní vlhkost, otevírají se vyústky a automaticky zajišťují intenzivnější provětrání. V noci je situace jiná. V nepřítomnosti lidí v obytné části zde poklesne relativní vlhkost, vyústky se uzavírají. Zvýšená produkce vlhkosti naopak vzniká v oblasti ložnice a dětských pokojů, kde se proto otevírají prvky přívodu vzduchu, zatímco výměna vzduchu v denní části objektu je omezena na minimální úroveň.
Obr. Příklad řešení přízemí. Vyústky pro přívod čerstvého vzduchu
jsou umístěny v obývacím pokoji a místnosti pro hosty. Regulované
vyústky odvádějící spotřebovaný vzduch jsou v kuchyni a WC. Chodba se
schodištěm tvoří spojovací zónu.
Návrh systému
Předpokladem dobrých výsledků je kvalitní návrh systému. Ale to ostatně
platí vždy. K tomu jsou dnes připraveny kompletní projektové podklady.
Výhodou je koncepce s minimální potřebou vzduchotechnických rozvodů a
zařízení. To zjednodušuje výrazně jeho návrh, realizaci a minimalizuje
náklady na provoz a údržbu.
Zdroj: http://www.tzb-info.cz/
