Na druhou stranu mnoho lidí nevyřeší svoji bytovou potřebu, bude se tísnit v nevyhovujících podmínkách, nezaloží rodinu, neprožije příjemný a spokojený život.
Poskytování stoprocentní hypoték standardní klientele bylo v bankovnictví vždy velmi rizikové. Vysoké LTV (loan-to-value, pozn. redakce) dostávali vždy jen klienti naprosto bezproblémoví, vysoce movití. Vyhladovělé české obyvatelstvo, které téměř 80 let nemohlo svobodně rozhodovat o svém bydlení, ale vzalo v posledních letech banky a developery útokem. Nízké úrokové sazby, vysoký růst objemu peněz na trhu i v ekonomice jako takové a strach bank o ztrátu tržního podílu, to vše nakonec dotlačilo banky k tomu, že nezdravé hypotéky začaly nabízet.
100 % LTV: Nebezpečná životní situace
Stoprocentní hypotéka je velmi nebezpečnou životní situací. Vyžaduje perfektní finanční strategii, která musí být schopna odolat všem životním zvratům od ztráty zaměstnání po úmrtí. Hypotéka v plné výši je navíc nebezpečná nejen pro občana, ale také pro banku: stačí malý problém a věřitel nemusí být schopen platit hypoteční splátky. A pokud zároveň dojde k poklesu ceny nemovitostí a hodnota bytu klesne pod nesplacenou jistinu hypotéky, nastává pro banku opravdu kritická situace.
Ale tomu je na mnoho let konec. Než ekonomický růst a konkurenční boj o klienta opět zaslepí bankám oči, uplyne ještě mnoho let. V současnosti není jiné cesty (a zřejmě dlouho nebude), než opravdu nashromáždit oněch 15 až 30 % hodnoty nemovitosti a teprve poté požádat o hypotéční úvěr. Jenže požadovaný objem vlastních finančních prostředků má na svém účtu v současné době málokdo. Řada potenciálních kupců nemovitostí proto tápe, jak dál. Situace je téměř neřešitelná. Alespoň první pohled.
Cesta odříkání a práce
Neexistuje žádný kouzelný klíč, finanční trik. Je pouze cesta odříkání a práce. Postavit dům bylo vždy velmi pracné, trvalo to dlouho. Musíme se proto zbavit domněnky, že pořídit si byt, dům je snadné, rychlé a bezstarostné, že naše životní úroveň během stavby neklesne nebo že si ji snadno udržíme pomocí kreditních karet nebo půjček z televizních reklam.
Každý kdo pomýšlí na pořízení vlastního bytu, musí udělat několik zásadních, těžkých kroků ve svém životě, pokusme se je demonstrovat na příkladu mladého člověka, který si po ukončení studií chce pořídit byt.
Jsou před ním čtyři nezbytné kroky:
- spořit zhruba očekávanou částku splátky budoucí hypotéky,
- spořit ještě o trochu víc,
- zvýšit pracovní nasazení, a tím příjem a úspory,
- požádat rodinu a přátele o výpomoc.
Měsíčně uspořit částku rovnající se očekávané splátce budoucí hypotéky, to je první krok, který musíme učinit. Má to dva výborné důsledky: nejprve si ověříme, zda jsme dlouhodobě schopni platit hypotéční splátky, a za druhé, rychle nám rostou vlastní zdroje na koupi bydlení.
Druhý krok, zvýšit toto spoření ještě o 20 až 40 % splátky (nyní tedy spoříme 1,4 násobek očekávané měsíčné splátky), je již velmi náročný, ale úspory rostou již velmi rychle.
Ano, znamená to silné omezení osobní spotřeby, znamená to omezit veškerý luxus, pohodlí – automobil, kouření, restaurace, dovolené, noviny, časopisy, kina a další radovánky. Znamená to mnohdy jít na hranici nudného života – práce a odpočinek. S největší pravděpodobností bude navíc nutné bydlet ve stávající rodině, přispívat na provoz domácnosti, nejčastěji rodičům.
Třetí krok již je snadný. Na pozlátko konzumního života nemáme peníze, po jisté době začne nudit i program v televizi, přibrat si další práci proto nebude tak obtížné. Tuto další pracovní činnost je nutné nastavit tak, aby nás neomezovala v hlavní kariéře.
Jiná možnost je zkusit kariéru v zaměstnání, úspěšně podnikat (ale pozor na daňovou optimalizaci), prostě cokoliv, co nám pomůže zvýšit svůj příjem, a získané peníze spořit.
(...)
Celý článek naleznete zde...
Zdroj: www.denik.cz
Autor: Aleš Müller (autor je poradcem společnosti Partners for Life Planning)
