Krajské volby: boj o 150 miliard. Komu dáte hlas vy?

Do voleb jde 60 stran a hnutí, hlavní souboj svede ODS s ČSSD.

Ilustrační foto

Ilustrační foto
Autor: Deník

Komu dáte hlas v krajských volbách? Vyjádřete své sympatie v anketě DENÍKu, napište svůj názor do diskuze!

Až půjdou za tři týdny lidé v Plzeňském kraji k volbám, svezou se možná autobusem. Díky krajským dotacím si koupí dvaapůlkrát levnější jízdenku než by stála bez nich. Pokud se ale cestou zastaví v lékárně, zaplatí 30 korun za recept a v sobotu za ošetření na pohotovosti 90 korun.

Na Olomoucku se lidé mohou projet po desítkách kilometrů opravených silnic, do nichž kraj investoval tři miliardy korun. Ze sdělovacích prostředků ale na ně současně hledí tváře špiček ODS, které si nemohou přijít na jméno a nejvíc práce mají s vysvětlováním, zda se nezapletly s organizovaným zločinem či za koho lobbovaly.

Při ovládnutí třinácti regionů přitom půjde o velké peníze. Ze státního rozpočtu jen příští rok do krajských pokladen odteče 146,1 miliardy korun. Z nich se financují opravy a výstavba silnic nižších tříd, investice do nemocnic, středního školství, domovů důchodců, divadel či knihoven. K tomu je ale nutné připočíst stovky miliard z Bruselu, které jdou přímo na rozvoj krajů díky regionálním operačním programům.

Před čtyřmi lety se krajského klání zúčastnilo třicet procent voličů. Stejné číslo se očekává i letos. Kvůli nízké účasti je možné očekávat, že krajské klání se rozuzlí na tom, zda lidé budou slyšet spíš na regionální problematiku, nebo na tu celostátní. „Rozhodnou obecná témata, 80 procent našich voličů je ochotno jít k urnám, pokud budeme schopni hovořit právě o nich,“ řekl Deníku šéf ČSSD Jiří Paroubek. Jeho strana třeba slibuje, že v regionech, kde zvítězí, se budou poplatky v nemocnicích hradit z krajské kasy. Podle Paroubka říjnové hlasování bude referendem o Topolánkově vládě, zdravotnických reformách, radaru či privatizaci důchodového systému.

Hejtmani ODS se distancují od svých lídrů

Právě tohoto pohledu se bojí současní hejtmani. V minulých volbách získala ODS dvanáct ze třinácti hejtmanství, jediné propásla v Jihomoravském kraji. „Ta situace byla jedinečná a těžko se bude opakovat. Občanští demokraté určitě několik postů ztratí, jde o to, kolik,“ míní politolog Zdeněk Zbořil.

I o tom budou hovořit na středečním setkání v Praze členové Asociace krajů ČR. Hejtmana Středočeského kraje Petra Bendla, který svede lítý volební duel s poslancem ČSSD Davidem Rathem, rozepře v ústředí vytočily natolik, že v nadsázce navrhl radikální řešení: „Poslanecký klub ODS vyhodit do povětří.“

Předseda asociace, hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský při hodnocení uplynulého období za největší úspěch považuje dokonce to, co si vyvzdoroval na Praze. „Vznik regionálních operačních programů si kraje dokázaly prosadit v podstatě proti vůli vlády. Díky nim může Česko v následujících letech získat až 400 miliard ze strukturálních fondů,“ sdělil Tošenovský Deníku.

Vznik krajských samospráv hodnotí podle v úterý zveřejněného průzkumu agentury STEM pozitivně tři čtvrtiny občanů, 80 procent je přesvědčeno, že řeší jejich problémy lépe než centrální úřady a 85 procent lidí si přeje, aby stále víc pravomocí přecházelo na kraje.

Pokud by o složení zastupitelstev rozhodovali čtenáři Deníku, zvítězila by sociální demokracie. V internetové anketě jí dalo hlas 38 procent lidí, ODS chce volit 17 procent účastníků debaty, KSČM 13, lidovce pět a zelené devět. Deset procent hlasujících by si vybralo jinou formaci než jsou zastoupeny ve sněmovně. K volbám nehodlá jít osm procent čtenářů Deníku.

Kvůli volbám mohou padnout šéfové stran, míní Balík

Vedoucí katedry politologie Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity Stanislav Balík očekává střet ODS a ČSSD.

Letos kandiduje 60 stran a hnutí, i když většina jen v několika nebo jediném kraji. O čem tenhle zájem svědčí?

Často se mluví o tom, že lidé nemají zájem o politiku a věci veřejné, což se dokumentuje nízkou účastí ve volbách. Na druhou stranu od roku 1994 průběžně narůstá celkový počet kandidátů do komunálních a od roku 2000 i krajských voleb. Dá se to vysvětit snahou dostat se k zajímavým zakázkám, ale také rozhodnutím dělat něco se stavem věcí, který se mi nelíbí.

V regionálních volbách slaví často úspěch nezávislí nebo různá sdružení pro kraj. Mají šanci i letos?
Nepochybně jistý prostor zaujmou. V jednotlivých krajích mají šanci oslovit voliče sdružení typu Starostové pro kraj nebo Severočeši.cz. Nikdo ale neodhadne, zda získají čtyři nebo deset procent. Výrazněji zřejmě do složení zastupitelstev promluví zelení, ale hlavní souboj se odehraje mezi ODS a ČSSD.

Jak se to promítne do celostátní politiky?

Špatné výsledky mohou vést k pádu vedení stran, ty dobré naopak k utužení pozic současných lídrů.

Šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek míní, že krajské volby rozhodnou celostátní témata, ODS sází na regionální problematiku. Kdo z nich má pravdu?
Nikdy nejde o jednoznačné pozice, ale o mix obou pólů. Hraje se o procentní podíl, který při přístupu voličů převáží. Například v Jihomoravském kraji se před čtyřmi lety na výsledku voleb nejvíc podepsaly rozepře mezi představiteli ODS, z nichž vytěžil hejtmanství lidovec Stanislav Juránek. Celostátní trendy jsou ale také důležité. Jimi si lze vysvětlit, proč ODS vyhrála regionální volby i v krajích, kde nemá tradiční oporu.

Jak lidé vůbec po osmi letech vnímají krajské samosprávy?
Pozitivně. Na kvalitu života lidí mají kraje velký vliv. Spravují silnice druhé a třetí třídy, krajské nemocnice, dávají směr rozvoji středního školství.

Autor: Kateřina Perknerová

Zdroj: www.denik.cz