Kvůli zanesení komínů umírali lidé, čištění bude už povinné

Jen za poslední tři měsíce likvidovali hasiči v Karlovarském kraji čtrnáct požárů komínů.

Ušetřené stokoruny za kontrolu komína mohou znamenat i statisícové škody po následném požáru. Varují před tím hasiči v Karlovarském kraji, kteří letos zasahovali hned u několika takových případů. „Stačí přitom komín pravidelně kontrolovat. V nejhorším případě totiž může nezodpovědnost stát i lidský život. Oba tyto případy se v Karlovarském kraji v poslední době staly. Majitelé domů by proto v žádném případě neměli podceňovat pravidelné čištění a kontroly komínů,“ nabádá mluvčí krajských hasičů Martin Kasal.

Hasiči upozorňují na to, že od ledna platí nové nařízení vlády týkající se podmínek požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, které nahradí současnou vyhlášku. V praxi to znamená, že čištění takzvané spalinové cesty, tedy komína, musí zajistit sám majitel domu minimálně třikrát ročně v případě komínu, do kterého jsou zapojeny spotřebiče na tuhá nebo kapalná paliva s výkonem do 50 kW. V případě plynných paliv budou provozovatelé povinni čistit nebo kontrolovat komíny pouze jednou ročně, bez ohledu na výkon připojeného spotřebiče.

Nebezpečí u topení tuhými palivy

„Kontrolu komínů pak vždy musí provádět odborně způsobilá osoba jedenkrát ročně. Stejně tak revizi komínu musí udělat odborník, který je navíc revizním technikem či specialistou bezpečnosti práce,“ uvedl k problematice Kasal s tím, že revize se provádí v těchto případech před uvedením komína do provozu nebo po každé stavební úpravě, při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv, před výměnou nebo novou instalací spotřebiče paliv, po komínovém požáru a při vzniku trhlin v komínu, jakož i při vzniku podezření na výskyt trhlin v komínu.

Nebezpečí požáru uvnitř komínů je podle hasičů aktuální především u spotřebičů na tuhá paliva. „Při provozu, který není zcela v pořádku, se na vnitřní straně komínové vložky může velmi rychle utvořit povlak sazí, které tvoří téměř čistý uhlík. Intenzita usazování, výška usazených sazí a nebezpečí vznícení sazí závisí na způsobu a druhu topení v kamnech na tuhá paliva. V příhodném okamžiku se saze vznítí a hoří. Při vyhoření sazí vznikají uvnitř komína teploty přes tisíc stupňů. Kvůli vysoké teplotě se pak mohou vznítit další hořlavé látky v blízkosti komína,“ vylíčil Kasal.

Hořící saze lze podle jeho slov hasit pouze suchým pískem, protože při použití vody by se mohl komín roztrhnout. „Voda vlitá do rozpáleného komínového tělesa tvoří páru, která se rozpíná, a jelikož nemá v omezeném prostoru komínového tělesa kam uniknout, dojde k výbuchu a popraskání zdiva.“

Mluvčí doplnil, že vždy je vhodné volat hasiče a požár sazí nepodceňovat. „Při snaze požár uhasit bez ochranných prostředků může dojít k těžkému zranění. Při otevření komínových dvířek hrozí sesutí hořících sazí do okolního prostoru, při práci na střeše zase hrozí riziko úrazu popálením od vyletujících jisker,“ dodal.

Za poslední tři měsíce letošního roku hasiči v Karlovarském kraji vyjížděli ke čtrnácti případům hoření sazí v komínech. Další požáry, mnohem rozsáhlejší, pak způsobil právě špatný stav komína. Škody se vyšplhaly na stovky tisíc korun. Požáry si ale vybraly i tu nejvyšší daň – lidské životy.

Celý článek naleznete zde...

Autor: Jiří Drozdík

Zdroj: www.denik.cz