Miliardy na úspory a zelenou energii vyvolaly diskusi

7. dubna byl představen dlouho očekávaný program Zelená úsporám. Program přinesl celou řadu novinek v oblasti podpory úspor energie a nízkoemisních zdrojů pro vytápění. Přestože se jedná o ojedinělý a poměrně velkorysý projekt, jenž nabízí celou řadu výhod, má i své odpůrce.
V rozhovorech jsme oslovili Marka Bláhu, ředitele společnosti Tepelná čerpadla IVT, a Richarda Richtermoce ze společnosti Thermoil, tedy muže, kteří dotace ministerstva dlouhodobě sledují.

V rozhovoru s ředitelem společnosti Tepelná čerpadla IVT Markem Bláhou převládá spokojenost...

Jak hodnotíte kroky ministerstva životního prostředí v oblasti dotací, konkrétně aktuální dotaci Zelená úsporám?

Systémy dotací na úspory energií sleduji již od roku 1996 a projekt Zelená úsporám je první opravdu masivní systém dotací pro rodinné domy, který by měl v tomto segmentu hrát výraznější roli. Skvělé je, že poprvé se také v širší míře bude podporovat zateplení rodinných domů, což je základ jakýchkoliv úspor energie. Velké změny očekávám i v podpoře tepelných čerpadel, kde v minulých letech byly dotace prakticky pouze na papíře (podporu získala pouze necelá 2 % z instalovaných tepelných čerpadel). V tomto novém programu se očekává podpora okolo 1 500 instalací ročně, což odpovídá přibližně 40 % současného trhu.

Státní fond životního prostředí už dopředu avizoval, že jeho programy (tepelná čerpadla, kotle na biomasu, solární systémy) skončí k 31. březnu a na ně naváže zcela nový systém podpory. Jak se v praxi programy osvědčily, jaká jsou podle vás největší úskalí těchto podpor a co byste od nového systému podpor očekával?

Program dotací, který byl doposud, podle mě vůbec neplnil svůj účel. Dotace má pomoci lidem, kteří na tepelné čerpadlo finančně nedosáhnou, aby si ho mohli pořídit. Jedině tímto způsobem se trh s touto technologií rozroste o nové klienty. Zásadní podmínkou je, aby lidé měli ještě před nákupem čerpadla jistotu, že dotaci dostanou. To v minulých letech nebylo a dotaci dostávali lidé, kteří už celou instalaci zaplatili, tudíž jí dokázali financovat i bez dotace a zpětně získané peníze brali jako jakousi třešničku na dortu. Pokud vím, tak v novém systému by měly být dotace schvalovány předem, což umožní zájemcům o dotaci s ní kalkulovat už při rozhodování o změně zdroje tepla.

Mohl byste nabídnout nějakou zkušenost či srovnání ze zahraničí? Hodně hovoříte třeba o Švédsku...

Ve Švédsku se žádné dotace už dávno nedávají - tepelné čerpadlo je pro ně zcela standardní zdroj tepla, který podporu nepotřebuje. Nicméně vláda se rozhodla úplně zrušit ve Švédsku olejové a elektrické přímotopné vytápění a lidé, kteří z oleje a elektřiny přešli na tepelné čerpadlo, dostali před dvěma roky dotaci, aby se tento přechod urychlil.

Jaký stav byste považoval z vašeho pohledu za ideální?

Myslím, že podporovat tepelná čerpadla v novostavbách není úplně nutné. Dnes mají v těchto domech tepelná čerpadla skvělou návratnost a obejdou se tak i bez dotací. Naopak dotace při přechodu z vytápění uhlím bych zvýšil, aby to opravdu motivovalo paliče uhlí a PET lahví odvézt svůj kotel do šrotu a topit ohleduplněji ke svému okolí a přírodě.

Lze jej za daných okolností dosáhnout, případně v jakém časovém horizontu?

Myslím, že je možné zásadně snížit počet provozovaných uhelných kotlů. Podmínkou je, aby získání dotace bylo dobře propagované v médiích a jejich vyřízení bylo jednoduché. Pokud by se aktivně strašili lidé tím, že vytápění uhlím ve starých kotlích bude v budoucnu zakázané, celé věci by to myslím výrazně pomohlo.

Celý článek naleznete http://energie.tzb-info.cz/

Autor: Vlastimil Růžička, redakce

Zdroj: http://www.tzb-info.cz/