REPORTÁŽ: Jak jsem chytal bytového zloděje

Bohužel, byty a domy se vykrádají stále častěji. Řešením může být třeba elektronický systém ostrahy napojený na bezpečnostní službu. Jsou však tyto agentury spolehlivé? Vyzkoušeli jsme je v praxi.

Za účelem ověření volba padla na jednu z takových agentur, celorepublikově působící SV Agency. Podle vlastního hodnocení na internetové stránce patří v oboru střežení objektů mezi největší v Česku.

Řidiči nás nepustí

Den začíná výjezdem. Ulice se zdají užší, auta širší a řidiči bezohlednější. Jedeme pražskou Radlickou ulicí. Maják na střeše a dálková světla. Brzda – plyn. Brzda – plyn. Občas je potřeba zatroubit. Většinou však bez úspěchu.

„To je normální, ostatní řidiči také spěchají. Žlutý maják s nimi nehne. Mají pocit, že snad jedu na oběd. Přitom můžeme jet klidně k nim domů,“ slyším přes hluk motoru řidiče fabie Zdeňka, zaměstnance bezpečnostní agentury SV Agency. Společně se snažíme projet co nejrychleji několikakilome­trovou trasu k cíli „záchranné“ mise.

V jedné ze zatáček začínám mít pochybnosti o tom, jestli byla tato cesta dobrý nápad. Měl jsem představu, že ochrana objektů je poněkud klidnější práce a nebezpečná snad pouze v okamžiku, kdy strážci chytí zloděje.

Klid však byl jen na začátku dvanáctihodinové služby, kdy jsem si s mým průvodcem Zdeňkem povídal v zaparkovaném služebním autu na stanovišti v klidné části Motola.

Šest výjezdů denně

„V Praze a okolí má naše agentura k dispozici šestnáct vozidel, která pokryjí celou sledovanou oblast. Pokud vím, je to nejvíce z konkurence,“ říká Zdeněk. Díky tomu jsou zásahové jednotky agentury na místě narušení objektu do deseti minut po celé Praze. Každé ze šestnácti vozidel vyjíždí přitom denně v průměru šestkrát. Často však jde o planý poplach z viny majitele, který nezavře okno nebo pustí psa tam, kam nemá.

Současnost už totiž plně ovládly bezpečnostní systémy, které jsou přátelské k uživateli a účinné vůči zlodějům až do té míry, že zaznamenají i pohyb zvířete.

Základem je elektronický systém ostrahy na moderní úrovni. Jednoduše řečeno jde o to, že dům nebo byt hlídá systém střežících čidel a ústředna, která vyhodnocuje došlé informace.

Elektronickou zabezpečovací signalizaci nainstaluje odborná firma za den. Na výběr jsou různé detektory a čidla, které reagují na pohyb v místnostech, na rozbití skla, otevření dveří a oken, ale i na požár a únik plynu a vody.

Celý systém majitel ovládá a kontroluje pomocí klávesnice, klíčenky nebo mobilu.

Je někdo v domě?

Blížíme se k cíli. Musím přiznat, že Zdeněk je výborný řidič. Obdivuji nadhled, s jakým řeší složitou dopravní situaci a trpělivost, kterou má s některými řidiči.

Jedeme deset minut. Tolik času uběhlo od okamžiku, kdy zazvonil mobil a pracovník u pultu centrální ochrany oznámil Zdeňkovi, že v jeho oblasti byl vyhlášen poplach. To znamená, že musí okamžitě vyjet a zjistit, co se stalo. Aby mohl zasáhnout, obdržel z dispečinku i podrobnější informace. Například o tom, že čidla v první a druhé zóně hlídaného objektu zaznamenala pohyb.

„Asi budete mít štěstí. Podle těchto informací vše vypadá na to, že po domě se někdo prochází,“ říká s úsměvem Zdeněk. „Ale vyhlášení poplachu může mít i jiné důvody. Detektory možná zaznamenaly pohyb zvířete nebo průvan rozbil větrák. Anebo majitelé zapomněli zavřít okno. To se stává dost často.“

Jsme v nové vilové čtvrti. Na první pohled je vidět, že tato část Prahy by mohla být rájem pro zloděje. Domy jsou poměrně rozlehlé a určitě drahé. A podobají se jeden druhému jako vejce vejci.

„Každý hlídaný objekt napojený na pult centrální ochrany má takzvanou nájezdovou kartu, která obsahuje popis objektu i s fotografií a další nezbytné informace. Například jaká je příjezdová cesta, jsou-li k dispozici klíče anebo na jaká kritická místa v objektu si máme dát pozor,“ říká Zdeněk.

(...)

Celý článek naleznete zde...

Zdroj: www.denik.cz

Autor: Otakar Frühbauer