Solární elektrárny naráží na Unesco

Obce na Břeclavsku zatím solární elektrárny stavět nemohou, prý by to pohledově znehodnotilo krajinný ráz.Jedná se ale dál.

Ilustrační foto.
Ilustrační foto.
Autor: DENÍK/archiv

Postavit sluneční elektrárny na Břeclavsku není pro mnoho obcí lehké. Přestože by tím získaly i statisíce do svých rozpočtů, naráží na nesouhlas při změně územního plánu. Kvůli Lednicko–valtickému areálu.

„V současné době máme tři velké zájemce o vybudování fotovoltaické elektrárny. Ale v rámci řízení při změně územního plánu jsme dostali negativní stanovisko ze strany ministerstva kultury, protože se oblast nachází v Lednicko-valtickém areálu, který je v Unescu,“ poznamenal starosta Sedlece Rudolf Pelán. Jak dodal, důvodem bylo, že stavba, byť je ekologická a neškodí životnímu prostředí, pohledově nezapadá do krajinného rázu.

V Sedleci tedy v současné době řeší, jestli je možné rozhodnutí ministerstva změnit. „Jednu z uvažovaných solárních elektráren bychom umístili na bývalou skládku, což se nám jeví jako elegantní obnova zatěžované plochy. Stát ani nikdo jiný do toho peníze nedá a investor byl ochotný postavit tady elektrárny. A my bychom se zbavili ekologické zátěže,“ je zklamaný Pelán.

„Hlavním důvodem byla opravdu skutečnost, že by se připravovaná stavba nacházela v Lednicko-valtickém areálu. Tento areál je výjimečným spojením architektury a krajiny vytvořené s jistým uměleckým záměrem. Případná stavba podobného typu by pak tyto hodnoty mohla narušit,“ potvrdil stanovisko ministerstva kultury její mluvčí Jan Cieslar s tím, že za pravdu jim v tomto ohledu dávají i některé dokumenty Unesca, v nichž jsou sluneční elektrárny uváděny jako příklad.

„Ministerští úředníci většinou neznají místní podmínky. Nepřijdou se sem podívat, jestli by to skutečně pohledově znehodnotilo krajinný ráz. Možná, kdyby to viděli, tak by přehodnotili. Všechno je ve stádiu jednání,“ dodal starosta.

„Jednou z variant, o které jsme uvažovali bez ohledu na skutečnost, jestli povolení získáme nebo ne, tak je střešní burza. Takže bychom solární panely vybudovaly na objektech, které v obci máme a mají příhodně nastavené střechy. Provozovali by je buď sami majitelé rodinných domu, nebo i třeba základní škola,“ potvrdil jiné možnosti.

Na podobný problém narazily i v Břeclavi, kde chtěli pronajmout pozemky pro výstavbu solární elektrárny na bývalé skládce v Charvátské Nové Vsi.

„Ministerstvo kultury s vybudováním fotovoltaické elektrárny nesouhlasí a my se na to budeme ptát přímo na centrále Unesca. Dvacet let tam byla skládka, která nikomu nevadila a radnice ji za velmi těžké peníze obnovila,“ uvedl tajemník břeclavské radnice Dalibor Neděla.

Podle něj by to byl i přirozený proces. „Co bylo vředem na této krajině, se ekologicky obnovilo. Pro mě by solární elektrárna byla logickým pokračováním toho, že bude místo vyrábět levnou elektrickou energii,“ dodal.

I Břeclav tak nakonec využije pro solární panely budovy ve svém majetku.


Zdroj: www.denik.cz