Sprejem proti zdi

Ve městech přibývá legálních graffiti, sprej do ruky však neberou jenom výtvarníci.

Města v Pojizeří se potýkají s problémem vandalství, které na sebe často bere podobu posprejovaných zdí, fasád domů a soch v parku. Tyto čmáranice, které nemají nic společného s uměním graffiti, stojí společnost statisíce korun a vrhají stín na poctivé sprejery, kteří se prezentují pouze na povolených plochách. Nejméně problémů mají paradoxně v největším městě Pojizeří – Turnově.

Turnov: největší legální plochy pro graffiti

Jak potvrzuje vedoucí odboru správy majetku turnovské radnice Ludmila Těhníková, sprejerství jako vandalismus se zde objevuje pouze nárazově. „Děje se to, ale v žádném masovém měřítku. Když se nějaká posprejovaná plocha objeví, obvykle je pak zase nějaký čas klid,“ dodává Těhníková. Že není srdce českého ráje místo sprejerům zaslíbené je dáno hned několika faktory.

Roli hraje množství bezpečnostních kamer a hlavně existence asi největšího počtu legálních míst, kde mohou sprejeři své graffiti stříkat. K dispozici tak vyznavači pouličního umění mají pět betonových ploch, nacházejících se převážně na viaduktech lemujících silniční průtah městem.

Možnost beztrestně vytvořit graffiti dává sprejerům možnost seberealizace, avšak nikdy jim úplně nezabrání stříkat na zdi domů. To je případ Semil, kde i přes existenci legální zdi k tvorbě graffiti se barevné malůvky objevují spíše na fasádách městských objektů.

„Škody, které sprejeři v Semilech napáchají, často překračují 5 000 korun, takže se jedná o trestné činy. Zatím jsme však žádného z vandalů nedopadli,“ posteskl si vrchní strážník městské policie Václav Baudys.

Pro zvětšení na obrázek klikněte

Chytit sprejera stříkajícího po fasádě soukromého objektu je obtížné. Většinou pracují ve skupinkách a načmárat pár piktogramů na zeď jim nezabere více než několik vteřin. I malý obrázek na zdi domu tak může pro majitele znamenat obrovskou škodu. „Graffiti zasáhne pár decimetrů čtverečních, ale barvu zbytku objektu při přemalování přesně už netrefíte. Má se kalkulovat jako náklad jen odstranění a přetření tohoto místa nebo i přizpůsobení zbytku barvy?“ ptá se semilský starosta Jan Farský.

Sprejerství je podle jeho slov v Semilech sice jen občasným jevem, ale zato vždy na tom nejviditelnějším místě a na co nejhezčí fasádě. „S těmi bojujeme nejjednodušším možným způsobem – jejich výtvory se na městských objektech snažíme co nejdříve odstraňovat, abychom nedělali vývěsní plochu jejich umění,“ dodává starosta Jan Farský.

Město dalo již před lety zdarma k dispozici zídku v parku nad Českou spořitelnou, ale tu v současné době sprejeři moc nevyužívají, graffiti na ní jsou většina několik let stará. Svědčí to o tom, že skutečných vyznavačů graffiti je v bývalém okresním městě jen minimum, neboť čmáranice na zdech jsou spíše projevem vandalství, než uměním.

Odnesly to památky

Z měst Pojizeří se v poslední době s vandalstvím nejvíce potýká Jilemnice. Zdá se, že snad všichni primitivové se sprejem v ruce vzali toto město útokem. Že by msta za to, že Jilemnice nemá žádnou legálně vyhrazenou plochu k tvorbě graffiti? „Nějaký zneuznaný „umělec“ přestříkal latinský nápis na podstavci sochy Karla Velikého z roku 1763 černou barvou. Socha přitom byla do zámeckého parku přemístěna proto, aby byla více na očích a chráněna před rukama vandalů,“ kroutila hlavou Petra Pohůnková z oddělení kultury a památkové péče jilemnické radnice.

Oprava sochy bude podle jejích slov náročná, mechanické odstranění nápisu totiž nepřipadá v úvahu. „Podle vyjádření restaurátora bude nutné pokus o odstranění nápisu několikrát opakovat. Pískovec je totiž porézní nasákavý materiál. Přitom není zcela jasné, jaký roztok použít, aby nedošlo k poškození podstavce a k rozmazání nástřiku,“ krčila rameny Pohůnková.

Aby toho nebylo málo, vzali si sprejeři v Jilemnici na paškál kromě zmíněné sochy Karla Velikého ještě kamenný sloup v podloubí radnice a podstavec pod Macháčkovým křížem na konci staré aleje za nemocnicí. „Celé dílo je pak na přední straně soklu opět přestříkané přes vysekaný nápis, který symbolicky hlásá: GEŽÍSSI TWAU SMRTÍ UZDRAVENA GEST DUSSE NASSE,“ dodává Petra Pohůnková. Všechna tři sprejerská díla byla nahlášena na policii, která je šetří jako trestný čin. Jak ale napovídá dosavadní praxe, viníka se vypátrat stejně nepodaří.

Sprejer: Pro většinu lidí jsme jenom vandalové

A co si o praktikách některých sprejerů myslí skuteční vyznavači graffiti? „Je to jako Kainovo znamení, když víte, že pro drtivou většinu lidí jste jenom vandal a vaše práce je čmárání po zdech,“ svěřil se Deníku mladík, používající mezi sprejery přezdívku Scajo. Sám se podle svých slov snaží vyhledávat buď opuštěné a zchátralé areály, kde malůvky na zdech nikomu nevadí nebo legální plochy, kterých je však na počet sprejerů v regionu stále zoufale málo. „Myslím, že existuje mnoho nevyužitých ploch, které jsou šedé a nudné, jsou to plochy bez atmosféry, bez genia loci. Trocha barvy ze spreje by z nich udělala hezčí místa pro život,“ soudí Scajo.

Autor: Tomáš Lánský

Zdroj: www.denik.cz