V následujících dvou letech skončí v celém Česku regulované nájemné.
Lidé tak budou muset platit tržní cenu. A to přinese problémy.
„Lze předpokládat, že ukončení deregulace bude mít dopad na udržení
bydlení sociálně slabých seniorů žijících v plošně nadstandardních
nájemních bytech v atraktivních lokalitách, zejména v Praze a velkých městech,“ upozorňuje Pavel Rakouš z odboru bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj (MMR).
Nejhůře na tom budou senioři, kteří si často s ohledem na nedostatek
malých bytů a jejich vysokou cenu na volném trhu nemohli vyměnit byt za
menší. Postiženi budou i senioři, kteří již nemají dost sil na
přestěhování.

MMR proto chce sociálně slabým seniorům žijícím ve velkých nájemních
bytech, na které se v současné době vztahuje možnost deregulace,
dotovat nájemné. Vyplácelo by jim rozdíl mezi nájemným na konci
deregulace a současným regulovaným nájemným. „Ovšem pouze nad úroveň,
kterou nemůže krýt sociální dávka,“ říká Rakouš. Podpora by se navíc
omezila jen na byty větší než 38 metrů čtverečních, obývané pouze
jedním člověkem.
„Realizace opatření ovšem závisí na rozpočtových možnostech státu a na nutné změně legislativy,“ dodává Rakouš.
Potřebných je více
Problémy s penězi na nájem má ale více lidí. Již nyní jich je podle
průzkumu MMR více než 35 tisíc. Množství takových domácností však je
zřejmě ještě daleko vyšší, protože do šetření byly zahrnuty obce, ve
kterých bydlí jen polovina české populace.
I jejich počet navíc může zvýšit deregulace. K problémovým domácnostem
v Praze se totiž připojí další větší města, kde kvůli převisu poptávky
nad nabídkou i po skončení deregulačního procesu alespoň na čas budou
vysoké nájmy. Pokud se nepodaří státu ve spolupráci s místní správou
vytvořit omezenou nabídku dostupných nájemních bytů pro sociálně slabé,
může se problém ještě zvětšit.
„Bezdomovectví se může objevit i tam, kde tento pojem dosud nebyl znám,“ varuje Rakouš.
Vhodných sociálních bytů pro sociálně slabé, tedy bytů s podstatně nižším nájemným, než je tržní, je v současnosti nedostatek. To ostatně přiznávají i mnohá města. Například Zlín, kde by jich chtěli postavit více. Nebo Brno.