Vývojové trendy a očekávání českého stavebnictví

Je připravována první velká novela stavebního zákona. Je dokončována náhrada evropské směrnice o stavebních výrobcích za nařízení Evropské komise obdobného obsahu. Dojde k novele ES o energetické úspornosti budov, případně k vydání nové, s požadavkem na navrhování budov "ve standardu blízkém nule".

V roce 2010 se otevřel již 16. ročník Mezinárodního stavebního veletrhu na brněnském výstavišti. Od prvního ročníku, který se konal v roce 1996, se brněnský stavební veletrh zařadil mezi největší a nejvýznamnější veletržní akce v České republice a ve svém oboru drží jednoznačné prvenství. Exponátová skladba, doprovodný program a publicita veletrhu i zájem návštěvníků je zrcadlem proměn našeho stavebnictví, jeho prosperity, růstu i poklesu. Vedle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) a Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR (SPS v ČR) se na jeho pořádání a doprovodných akcích podílí řada dalších nevládních organizací ve výstavbě ČR, které spoluorganizují a garantují odbornou poradenskou činnost pro návštěvníky a vytvářejí příležitosti k setkání a diskuzím představitelů investorské, dodavatelské i politické sféry. "Přestože jsme se již setkali s výroky politiků, že stavebnictví je dnes v rukou soukromého podnikání, tedy volného trhu, a stát na něm nemá co řídit, musím konstatovat, že tomu tak není a nebude. V domácím i v evropském kontextu je stavebnictví - vedle výroby léků a potravin - nejvíce regulovaným odvětvím. Pro odvětví stavebnictví je charakteristická zvýšená míra ochrany veřejných zájmů. Důvodem regulace má však být vždy, pouze v míře nezbytně nutné, ochrana veřejných zájmů, tedy požadavek, aby stavby byly všestranně bezpečné a energeticky úsporné. Nástrojem regulace jsou veřejnoprávní předpisy, správní a dotčené orgány a další orgány státní a veřejné správy. Jestliže tedy stát odvětví stavebnictví na jedné straně jednotlivými kroky reguluje, nemůže se na druhé straně zříkat odpovědnosti za jeho vývoj, za celkovou koncepci a strategii, zejména pak za prosazování zájmů českého stavebnictví v rámci evropských orgánů a bruselské administrativy.", říká Ing. Pavel Křeček, předseda ČKAIT.

Rokem 2010 končí první desetiletí jednadvacátého století a otevírá se desetiletí nové. Je tedy příležitostí ke stručnému bilancování, k ohlednutí se za uplynulými roky a k pohledu do dalších let. Nejvýznamnější událostí uplynulého desetiletí byl z pohledu stavebnictví vstup České republiky do Evropské unie 1. května 2004. Toto členství ve společenství 27 evropských států má své světlé i stinné stránky. Ke světlým stránkám patří přístup k fondům Evropské unie prostřednictvím jednotlivých programů a projektů. Z prostředků evropských fondů tak je významným dílem financován rozvoj naší dopravní sítě, stavby zlepšující a chránící životní prostředí, ochrana a obnova památek i řada projektů na podporu a rozvoj podnikání. Evropské peníze tak výrazně zmírňují důsledky současné hospodářské recese.

Ke stinným stránkám pak patří vyšší míra regulace odvětví. Již v předvstupním období jsme museli provést harmonizaci svého právního řádu s komunitárním evropským právem a harmonizaci v oblasti technické normalizace. Tento proces pak souvisle pokračoval a pokračuje nadále. U stavebních výrobků v regulované oblasti máme vedle sebe dva systémy posuzování shody - národní a evropský. Evropský systém je vázán na vydávání evropských harmonizovaných norem pro výrobky, které postupně přibývají - a tím je současně omezován a zaniká národní systém. Evropská směrnice o stavebních výrobcích shrnula ochranu veřejných zájmů ve výstavbě do šesti základních požadavků na stavby: 1. mechanická odolnost a stabilita, 2. požární bezpečnost, 3. hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí, 4. bezpečnost při udržování a užívání staveb, 5. ochrana proti hluku a 6. úspora energie a tepelná ochrana budov. Tyto požadavky převzaly i naše předpisy stavebního práva. Stavební výrobky označené evropskou značkou shody (CE), vyrobené v kterémkoliv členském státě Evropské unie, musí mít volný přístup na stavební trh v České republice. Evropská značka shody ovšem nezohledňuje klimatické, zeměpisné, případně historické podmínky českých zemí a stavební výrobek s evropskou značkou shody nemusí vyhovovat technickým požadavkům našich stavebně právních předpisů.

Do právního řádu všech členských států byla převzata evropská směrnice o energetické úspornosti budov z r. 2002, vyžadující zavedení energetické certifikace budov, kontroly kotlů, otopných soustav a klimatizačních systémů.

V lednu 2002 byl vydán pokyn Stálého výboru pro stavebnictví při Evropské komisi "Uplatňování a používání Eurokódů". Eurokódy jsou řady evropských norem, které poskytují jednotnou soustavu technických pravidel pro navrhování pozemních a inženýrských staveb a nahrazují dřívější odlišná pravidla pro navrhování v jednotlivých členských státech Evropské unie. Zahrnují základní stavební materiály (beton, ocel, dřevo, zdivo, hliník, ocelobetonové konstrukce), hlavní oblasti stavebního inženýrství (zásady navrhování, zatížení, požární odolnost, geotechnika, účinky zemětřesení) a širokou škálu typů konstrukcí (budovy, mosty, stožáry, zásobníky atd.). Eurokódy jsou určeny k prokázání shody stavebních konstrukcí se základním požadavkem č. 1 a 2. Tvoří je celkem 58 technických norem o celkovém rozsahu cca 5 000 tiskových stran. V České republice byly ČSN EN Eurokódy vydávány v letech 2004 až 2009, včetně jejich národních příloh. K 31. 3. 2010 pak musely být zrušeny v celé Evropské unii všechny národní normy, které byly konfliktní s Eurokódy. Projektant, který chce používat Eurokódy, musí investovat značné množství času do jejich prostudování a finančních prostředků na zakoupení příslušných norem, software, případně příruček a knih. Zavedení Eurokódů vyžaduje široké vzdělávání jejich uživatelů, přípravu a publikování příruček, učebnic a software, seznámení se s množstvím nových informací, novou terminologií zahrnující definice a základní informace týkající se nových pojmů v oblasti principů navrhování, zatížení, konstrukcí z betonu, oceli, dřeva, zdiva a hliníku, v oblasti zakládání, geotechniky a seizmicity. Této úlohy se v České republice ujala, s podporou Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva dopravy, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě v rámci svého projektu celoživotního vzdělávání autorizovaných inženýrů a techniků a v rámci publikační činnosti ČKAIT, kterou zabezpečuje Informační centrum ČKAIT.

Obecným problémem evropských norem je jejich složitost a rozsáhlost; z toho pak vyplývá jejich obtížná srozumitelnost. Technické normy by měly obsahovat pravidla, směrnice nebo znaky pro všeobecné a opakované použití v praxi, a mají být založeny na společných výsledcích vědy, techniky a praxe. Evropské normy jsou však svým charakterem a obsahem spíše teoretickými akademickými díly. Výsledkem je, že k řadě norem vydává Komora pro své členy komentované znění či výklad s příklady použití a výpočtů. Podobně činí i další státy EU.

(...)

Celý článek naleznete zde...

Autor: Ing. Pavel Křeček, předseda ČKAIT

Zdroj: TZB-info.cz / TZ Stavební veletrh Brno 2010

Více info viz

Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě:
Sokolská 1498/15
120 00 Praha 2
tel.: 227 090 211, fax: 227 090 222

Studovna a knihovna ČKAIT:
Sokolská 1498/15, Praha 2
otevřeno PO, ÚT, ČT 8.oo až 16.oo hod.
ST 8.oo až 17.oo hod.
PÁ 8.oo až 15.oo hod.